Hasiči u nás vyjíždějí až ke 470 případům denně. Požáru přitom můžeme předejít

V loňském roce vyjížděli hasiči k požáru v Česku téměř ve 172 tisících případech, což představuje neuvěřitelných 470 výjezdů denně! Mimochodem, tipli byste si, ve kterých krajích hořelo nejvíc? I na to najdete v tomto článku odpověď.

Jak funguje záchranný systém

Co se vlastně stane, když vytočíme číslo nouzového volání? Již třicet let funguje v České republice integrovaný záchranný systém, který koordinovaně řeší mimořádné události, jako třeba požáry. Součástí tohoto systému je především Hasičský záchranný sbor České republiky, lokální jednotky požární ochrany, zdravotnická záchranná služba a Policie České republiky. Když na místě zasahuje více složek záchranného systému, řídí je obvykle velitel zásahu hasičského záchranného sboru.

Hasiči nevyjíždějí jen k požárům, ale i k jiným typům mimořádných událostí od dopravních nehod přes živelní pohromy až po vylovení tonoucího z řeky. Dokonce se k různým technickým haváriím a autonehodám jezdí častěji než k ohni. Navíc se počet takových událostí rok od roku zvyšuje, zatímco počet požárů zůstává zhruba stejný. 

Kde nejčastěji přeskočí jiskra

Hasiči si vedou podrobné statistiky o svých výjezdech. Počet a příčinu výjezdů ovlivňuje roční období i oblast, kde k události dojde. Například podle hasičů z Ústeckého kraje jsou nejčastějšími příčinami požárů nedbalost a neopatrnost, dále provozně technické závady, na třetím místě, což je šokující, je úmyslné založení požáru a na místě čtvrtém špatný stav komínu. Zjišťování příčiny požáru je dnes na takové úrovni, že se ji téměř vždy podaří objevit. Platí přitom, že čím víc jdeme na západ republiky, tím víc požárů tam vypuká. Nejvíce jich loni evidovali v Karlovarském a Ústeckém kraji, což může částečně souviset s větší zalesněností těchto oblastí. Aktuálně dělají hasičům velké starosti požáry elektroaut. Mají proti nim jen omezené hasicí prostředky, ty tradiční totiž na tento druh požáru nestačí.

Dobrovolní krotitelé ohně

Česko se může pyšnit tím, že má jeden z nejlepších systémů oznamování požárů na světě. Ale ještě jedna věc je u nás unikátní. Je to počet dobrovolných hasičů. V přepočtu na počet obyvatel jich žádná jiná země nemá tolik a v Česku jsou díky tomu dobrovolní hasiči vůbec nejrozšířenější dobrovolnickou organizací. Je jich u nás evidovaných téměř 360 tisíc! Zhruba každý třicátý Čech je tedy hasičem. 

Historie dobrovolného hasičství v našich krajích sahá jedno a půl století do minulosti. Dobrovolní hasiči jsou organizováni a financováni nejčastěji obcí. Vyžaduje se od nich téměř totéž, co od hasičů profesionálních, včetně rychlého dojezdu k události. Jen za to nedostávají žádnou finanční odměnu. Veškeré vyčleněné finance jdou na nákup nové techniky. Zeptali jsme se Jana Hrdličky, dobrovolného hasiče z Hlásné Třebaně, proč se k této službě uvolil. „Samozřejmě mám dobrý pocit, že pomáhám,“ vysvětluje Jan, „a že díky svému výcviku bych dokázal účinně pomoci i vlastní rodině, kdyby se nedej bože něco stalo.“

Dobrovolní hasiči hrají důležitou roli i ve společenském životě obce. V některých lokalitách jsou v podstatě jediným spolkem schopným něco organizovat nebo s něčím pomoci. A tak mívají tradičně na starosti vztyčování májky nebo třeba organizaci pověstných hasičských plesů. „Na takovém plesu je zhruba polovina lidí ve vycházkových uniformách, muži i ženy, je na to hezký pohled,“ svěřuje se Jan Hrdlička, „a zveme také hasičské sbory z okolních obcí.“ Jestli chcete ochutnat, jak vypadá takový hasičský den s ukázkami zásahu i s pořádnou zábavou, zkuste letošní Hasofest, který se koná v Hlásné Třebani již téměř dvě desetiletí.