Nepřecenit své síly a nepodcenit výbavu
Nejlepším způsobem, jak z hor neodjíždět s pláčem, je dobře odhadnout své síly a lyžařské dovednosti. Není třeba vyrovnat se ostatním a sjíždět s nimi černou sjezdovku. Riziko úrazu snížíme také tím, že se před samotným sportováním rozcvičíme, zahřejeme svaly a doplníme energii. Přihodit do kapsy energetickou tyčinku není na škodu.
Samotnou kapitolou je alkohol. Spousta lyžařů si neumí bez svařáku nebo bombardina pobyt ve skiareálu představit. Alkohol ale na svah nepatří. Lyžaři po jeho požití mají pomalejší reflexy a ztrácí zábrany, je tak větší šance, že ublíží sobě nebo jinému lyžaři. Naopak je potřeba také v zimě dodržovat pitný režim, i když necítíme žízeň.
Lyžování a snowboarding
- Máme kvalitně připravené vybavení – seřízené vázání a nabroušené hrany
- Chráníme se – používáme helmu a páteřák
- Chováme se ohleduplně a bezpečně – na svahu přizpůsobíme rychlost a stopu jízdy, při předjíždění udržujeme dostatečný odstup od ostatních, než se rozjedeme, rozhlédneme se nad i pod sebe
Horská túra
- Dobře plánujeme – zkontrolujeme počasí a vybereme trasu, kterou zvládneme
- Zabalíme správné vybavení – vždy máme s sebou sněžnice a nesmeky, náhradní oblečení, dostatek jídla, pití, čelovku, plně nabitý telefon
- Stáhneme si důležité aplikace – pro zobrazení map, předpovědi počasí a také aplikaci Záchranka, kterou můžeme přivolat pomoc v případě nouze
Jak to vidí záchranář: „Skialpinisté a běžkaři jsou většinou zkušení a vybavení mají. Problém je spíš u pěších turistů, kteří mnohokrát vyrážejí do hor bez potřebného vybavení,“ upozorňuje Marek Fryš z horské služby.
Minutka ze svahu
Jak na první pomoc
Když už se něco semele, je dobré vědět, co dělat. Pokud vidíme, že se na svahu někdo zranil, máme povinnost poskytnout mu první pomoc.
- Místo nehody označíme zkříženými lyžemi a hůlkami – viditelně v dostatečné vzdálenosti nad nehodou
- Zavoláme horskou službu nebo Zdravotnickou záchrannou službu a popíšeme situaci
Rada záchranáře: „Velice vhodné je hlavně ve volném terénu kontaktovat záchranáře prostřednictvím aplikace Záchranka. Díky ní obdržíme polohu postiženého a pomoc může tudíž být rychlejší a efektivnější.“ Ta navíc najde lidi nejen v Česku, ale také v příhraničních oblastech.
Co když se karambol stane přímo nám? Pokud nám zranění dovolí se hýbat (máme například zlomenou ruku), pokusíme se dostat na kraj sjezdovky. Zkřížené lyže zapíchneme do sněhu, abychom dali ostatním vědět, že máme problém.
Když se hýbat nemůžeme a nikdo kolem zrovna nejede a nezastavuje, zkusíme si přivolat pomoc. Ideálně horskou službu. „Může se stát, že budete natolik otřeseni, že si vzpomenete pouze na kontakt na někoho z příbuzných nebo známých, oznamte to jim a požádejte, aby váš problém sdělili horské službě,“ radí záchranář Fryš.
Nejčastější úrazy na horách
Nejvíce zásahů si horská služba připisuje v lyžařských areálech. Úrazy se liší podle toho, jestli nazujeme lyže, nebo snowboard. A taky podle denní doby. Ráno, kdy jsou sjezdovky upravené a tvrdé, vyjíždí horská služba hlavně k nehodám, které se staly ve velké rychlosti. Následky bývají vážné. Po obědě mnohým docházejí síly a úrazů přibývá.
Zranění očima Marka Fryše
- U lyžařů převládají poranění dolní poloviny těla, především kolen, zlomeniny v oblasti bérce, poranění vazů, svalů.
- U snowboardistů mechanismus pohybu nahrává poraněním horní poloviny těla. Časté jsou zlomeniny klíčních kostí, poranění v oblasti ramen a zápěstí.
- Obě skupiny čas od času provázejí poranění zad, především beder.
Chraňme si (nejen) záda
I nevinně vypadající úrazy mohou mít vážné následky. „Z hlediska úrazů páteře a míchy patří zimní sporty určitě mezi rizikové,“ upozorňuje Jan Janeček z organizace BanalFatal, která šíří osvětu kolem poranění páteře. Pozor bychom si měli dávat hlavně na nárazy ve vysoké rychlosti a při skocích ve snowparcích. Kromě helmy nám může zachránit zdraví i páteřák.
První pomoc při poranění páteře
- Pokud máme podezření, že zraněný může mít poraněnou páteř (vysoká rychlost nebo velký skok), tak s ním nehýbeme, případně jen minimálně pro zajištění životních funkcí.
- Zraněného udržujeme v teple, viditelně označíme místo nehody a zavoláme horskou službu.
Když uvízneme na lanovce
Problémy nemusí číhat jen na sjezdovce, ale také nad svahem. Pokud se s námi zasekne lanovka, měli bychom počkat na pokyny provozovatele a záchranářů, rozhodně se nepouštíme do „záchranné akce“ na vlastní pěst.
Když se lanovku provozovateli nepodaří nahodit a rozjet, přichází na řadu lezecká technika. Co rozhodně nedělat? „Nezvedáme bezpečnostní hrazdu. Vyčkáme příchodu záchranáře, který nás zajistí a bezpečně spustí dolů,“ radí profesionální hasič Jan Janeček, který má s takovým zásahem vlastní zkušenosti.
Kdo je Marek Fryš?
Součástí horské služby je už od roku 1996, od roku 2005 působí jako profesionální záchranář. Kromě toho je také tiskovým mluvčím Horské služby ČR.
Co je BanalFatal?
Projekt České asociace paraplegiků, který se zaměřuje na prevenci úrazů páteře a míchy zejména u dětí a mladistvých. Od roku 2014 edukuje žáky 2. stupně ZŠ pomocí seminářů s autentickými videi a příběhy, aby zvýšil povědomí o rizicích a motivoval je k bezpečnému chování. Jedním z lektorů, kteří se věnují prevenci, je i profesionální hasič Jan Janeček.
Kredit k fotkám: Fotograf: Jiří Hetmánek, Horská služba, stanice Ovčárna, oblast Jeseníky
Sdílejte článek:
