Prohlížeč není podporován

Doporučujeme Google Chrome

Zpět na všechny články

Zdravé otužování: Praktické rady pro bezpečný začátek

  • 1 minuta čtení
Otužování_úvodka (1)
Chcete své zdraví posunout na vyšší level a zároveň si trochu otestovat hranice svého těla? Otužování může být vaší novou vášní! Máme pro vás tipy, jak ho zařadit do života tak, aby vám přinášelo radost a zdraví – krok za krokem od studené sprchy po ledovou koupel.

Otužování má řadu zdravotních přínosů: 

Posiluje imunitu: Pravidelné vystavování se chladu zvyšuje počet bílých krvinek.

Zlepšuje kardiovaskulární zdraví: Stimuluje oběhový systém a zlepšuje prokrvení těla.

Zrychluje spalování: Tělo spotřebovává více energie na zahřátí, což podporuje metabolismus.

Zlepšuje náladu a psychiku: Uvolňování endorfinů a adrenalinu zlepšuje náladu a zvyšuje odolnost vůči stresu.

Pomáhá při úrazech: Snižuje otok a zánět, což urychluje hojení po úrazech.

Zlepšuje stav pokožky: Zvyšuje prokrvení a podporuje detoxikaci pokožky, což může pomoci při řešení kožních problémů.

Do otužování by se neměli pouštět lidé, kteří mají akutní infekci (dýchací, žaludečně-střevní apod.), nezhojené nebo hnisavé poranění kůže, nádorové onemocnění spojené s léčbou ozařováním nebo Raynaudovu nemoc. Na pozoru by se měli mít i lidé s nízkým nebo vysokým krevním tlakem a poruchami srdečního rytmu, protože chladná voda může zvyšovat krevní tlak a riziko srdečních arytmií. Ideální je tedy probrat zahájení otužování se svým lékařem. Vyhneme se tak případnému zhoršení zdraví, nebo dokonce vážným zdravotním problémům.

Optimální teplota vody pro začátek je mezi 15 a 20 °C, postupně se můžeme propracovat až k teplotám kolem 5 °C a nižším. Otužování by mělo být pravidelnou součástí našeho života, ideálně denně. Začneme třeba několikrát týdně a postupně zvyšujeme frekvenci. Chceme si vytvořit rituál, který budeme praktikovat celý život. Když otužování na delší dobu přerušíme, musíme si na studenou vodu zvykat znovu.

Wim Hofova metoda

Tréninková technika vytvořená nizozemským dobrodruhem a extrémním sportovcem Wimem Hofem, známým také jako „ledový muž“. Tato metoda je založena na třech hlavních pilířích:

  • Dechová cvičení:

Speciální technika hlubokého dýchání a zadržování dechu, která zvyšuje okysličení těla a pomáhá regulovat autonomní nervový systém.

  • Otužování:

Postupné vystavování těla chladu, jako jsou studené sprchy, ledové koupele nebo pobyt v mrazu, což zlepšuje krevní oběh, posiluje imunitní systém a zvyšuje odolnost vůči stresu.

  • Meditace a koncentrace:

Techniky zaměřené na zlepšení mentálního zdraví a síly vůle, které pomáhají zvládat stres a zlepšují celkové duševní zdraví.

Kdy se pustit do otužování venku? 

Rozhodně hned nebudeme skákat do zamrzlého jezera nebo řeky. S venkovními vodami je ideální začít už v létě a pokračovat postupně až do zimy, aby si tělo přirozeně na chlad zvykalo. Před ponořením venku je dobré nejprve rozcvičit svaly a klouby, po vynoření bychom se zase měli rychle osušit ručníkem a tělo zahřát pohybem. Pokožka se tak prokrví a tělo rychleji zahřeje. Začneme s kratšími, klidnějšími pobyty ve vodě, aby se tělo mohlo postupně adaptovat na nízké teploty. Plavání v ledové vodě totiž vyžaduje více energie a způsobuje rychlejší ztrátu tělesného tepla, což může vést k podchlazení. 

A jak je to s časem ve vodě? Rozhodně není nutné nahánět minuty. Dejme si jen takový čas, který nám vyhovuje a ve kterém se pořád cítíme dobře. Na osvěžení a rozproudění krve v cévách stačí i pouhá minuta. Dobrým ukazatelem, kdy je čas jít z vody ven, je třesavka. Sami otužilci radí začátečníkům: Kolik stupňů nad nulou má voda, tolik minut v ní buď. A pamatujme na jedno důležité pravidlo – při otužování v jezerech, rybnících či řekách je potřeba mít s sebou vždy nějakého parťáka. 

Bezpečnost pohybu ve studené vodě podle Vodní záchranné služby Českého červeného kříže

  • Rozhodně nemůžeme doporučit vysekávání děr do ledu a potápění se. To je už pro velké „borce“ a vyžaduje to disciplínu a přípravy.
  • Nikdy nechoďte do velmi studené vody sami. V ledové vodě může dojít častěji ke křečovým stavům.
  • Pro začínající doporučujeme tenký neopren s krátkým rukávem, tzv. short, a sandály nebo neoprenové boty.
  • Do vody nevstupujte zadýchaní nebo ve velkém stresu, vaše tělo a psychika bude potřebovat všechnu koncentraci na vyvážení reakce na chlad.
  • Buďte tam, kde dosáhnete na dno. 
  • Na osvěžení a rozproudění krve v cévách stačí i pouhá minuta. 
  • Žádný alkohol! Naopak dobrým pomocníkem je termoska s teplým čajem nebo polévkou.
  • Plavání je pro zkušené otužilce. Zpočátku nedoporučujeme ve vodě větší pohybovou aktivitu. Maximálně šlapejte vodu a dělejte ve vodě kruhy rukama. 
  • Po výstupu z vody se rychle zabalte do ručníku nebo županu. Snažte se mít zejména hlavu a končetiny rychle v teple. 

Ledoví průkopníci 

Otužování je teď sice velmi aktuálním trendem, ale jinak na něm nic objevného není. Lidé se mu totiž díky přežívání v nevlídných podmínkách věnovali odnepaměti (i když o tom nevěděli). Novějším průkopníkem byl například léčitel Vinzenz Priessnitz a jeho vyhlášené lázně v Jeseníku, vůbec první vodoléčebný ústav na světě. Raritou lázní je balneopark, speciální „vodní zahrada“, kde se můžete brodit potůčky, vyzkoušet Priessnitzovy lavičky nebo skotské střiky.

Mezi naše první otužovací nadšence patřil také Alfred Nikodém, který v roce 1923 plaval přes zimní Vltavu.