Na dálnici jako profík: Jezdíme v pravém pruhu a hlídáme si bezpečnou vzdálenost

Jestliže zrovna nepředjíždíme jiná vozidla či neobjíždíme překážku, měli bychom se držet v pravém pruhu. Platí to i na autostrádách se třemi a více pruhy, kdy nás to svádí k jízdě v prostředním pruhu.

• Za ideálního počasí bychom si měli od auta před námi udržovat takovou vzdálenost, jakou při dané rychlosti ujedeme za dvě sekundy.
• Když je povrch dálnice mokrý nebo při špatné viditelnosti se vyplatí zvýšit odstup alespoň na tři sekundy.

 „Zkušený řidič se navíc dívá do vzdálenosti, kterou ujede během následujících dvanácti sekund. Při rychlosti 130 km/h je to zhruba 500 metrů. To by mělo být zárukou, že pojedeme nejen bezpečně, ale i plynule. Vyvarujeme se zbytečně razantních manévrů provedených na poslední chvíli,“ říká Roman Budský z Platformy VIZE 0. Zvláště obezřetní bychom měli být při jízdě za vysokým a neprůhledným kamionem či autobusem, přes který nevidíme dopředu. Na kontrolu dodržování minimálního odstupu se často zaměřují dopravní policisté v zahraničí, vyhlášené je tím například Německo, Rakousko nebo Francie.

Pozor na špatnou viditelnost a mrtvý bod

Opatrnost je namístě i za snížené viditelnosti v noci, za mlhy nebo hustého deště. Třetina obětí nehod na evropských dálnicích přichází o život za tmy. To je o tři procenta více než na ostatních pozemních komunikacích. A například v Německu a ve Francii platí, že při dohlednosti do 50 metrů nesmí řidič jet rychlostí vyšší než 50 km/h. Stejně jako při předjíždění a odbočování kdekoliv jinde ani na dálnici bychom neměli zapomínat na kontrolu mrtvého bodu a vždy používat blinkr. To, že ve zpětných zrcátkách na začátku odbočování nikoho nevidíme, nemusí znamenat, že v naší těsné blízkosti opravdu nikdo není. Včasné zapnutí blinkru dá řidiči nám neviditelnému čas a prostor, aby na sebe upozornil nebo se pokusil zabránit střetu. Zrovna tak bychom měli při jízdě počítat i s tím, že se naopak naše vozidlo může nacházet ve slepém úhlu jiného řidiče.

Nepřeceňujme vlastní síly

Zhruba po dvou hodinách strávených za volantem nezaškodí krátká pauza, tu ocení i spolucestující. Silně unavený řidič je stejně nebezpečný jako ten, který právě vypil dva panáky tvrdého alkoholu. V obou případech se sedmkrát zvyšuje pravděpodobnost zavinění fatální nehody. Únava má na svědomí až 10 % všech dopravních nehod, na dálnicích dokonce až 20 %, přičemž nejnebezpečnější je období od půlnoci do čtvrté hodiny ranní. Méně však už se ví, že únava nás může překvapit i během dne, nejčastěji to bývá mezi druhou a čtvrtou hodinou odpoledne.

Co když se něco přihodí?

V případě poruchy vozidla je nejlepší zastavit co nejvíce napravo na krajnici a okamžitě zapnout varovné blikače. Před vystoupením z auta bychom už na sobě měli mít výstražnou vestu, tu se proto vyplatí mít po ruce přímo v autě. Ideálně by měl šofér vystoupit z vozu pravými dveřmi, aby nevstupoval do vozovky, totéž by měli udělat i spolucestující, kteří by měli co nejrychleji odejít z dálnice do bezpečného prostoru za svodidly. Za porouchané vozidlo by měl do předepsané vzdálenosti co nejrychleji přijít varovný trojúhelník a hned poté přivoláme odbornou pomoc. Platí to i v případě defektu kola, se kterým by si i dnes řada šoférů dovedla poradit svépomocí. Místo, kde se nachází porouchané vozidlo, je totiž potřeba náležitě označit, což může zajistit pouze dálniční policie, případně asistenční služba.