Vědci v poslední době hovoří o epidemii osamělosti a upozorňují na zdravotní problémy, které způsobuje. Patří sem úzkosti, deprese nebo problémy se srdcem. „Osamělost se srovnává s kouřením nebo obezitou, pokud jde o její dopad na zdraví a délku života,“ vysvětluje Kateřina Novotná, ředitelka terapeutické linky Sluchátko, která pomáhá seniorům v nouzi.
Osamělost se nevyhýbá nikomu a trápí lidi napříč všemi věkovými kategoriemi. Velkou měrou ji v dnešní době pociťují mladí lidé, nejvíc ohroženou skupinou jsou však právě osoby v důchodu.
Jak jsou na tom čeští senioři?
Z evropského srovnání vyplývá, že spolu se Slovenskem, Polskem, Maďarskem či Itálií patříme mezi země s nejvyšším podílem osamělých seniorů.
Podle statistik z posledních let trpí osamělostí 20 % českých důchodců. Čím je člověk starší, tím je problém horší. U lidí nad 80 let osamělost zažívá téměř 50 %. Nejčastěji jde o ženy, které po smrti partnera zůstanou samy. Samota je totiž jedním z důvodů, které pocity osamělosti způsobují. A samotných v Česku žije 31 % lidí v důchodovém věku.
Samota není osamělost
Samota (nebo sociální izolace) = člověk má jen málo kontaktů, nebo nemá žádné. Ne každý, kdo žije sám, se ale musí cítit osaměle. Někomu to vyhovuje.
Osamělost = jde o náš vnitřní pocit. Cítit se tak můžeme, i když kolem sebe máme spoustu lidí. Nejde jen o počet našich vztahů, ale také o jejich kvalitu. Problém nastává, pokud vztahy nejsou naplňující.
Důvodů, proč se (nejen) starší lidé cítí osaměle, je celá řada. Někdy si nepřipadají dost dobří na to, aby s nimi ostatní chtěli být. Jindy necítí blízkost či důvěru k lidem kolem sebe. Nebo mohou mít pocit, že jim jejich okolí nerozumí.
Specifickou výzvu pro seniory představuje dnešní digitální svět. To, že spolu lidé v současnosti komunikují hlavně přes internet, pro ně znamená další míru izolace.
Co také vede k pocitům osamělosti?
- nedostatek kontaktů: Máme jen malou možnost setkávat se s lidmi.
- nekvalitní vztahy: Nemáme dostatek blízkých přátel a dalších lidí, se kterými se cítíme dobře.
- životní události: Ztratili jsme blízkou osobu, došlo k rozvodu či stěhování.
- psychologické faktory: Máme nízké sebevědomí, trpíme depresemi či úzkostmi.
- společenské tlaky: Moderní společnost je velmi individualistická, a tak často trpíme odcizením.
Kde si říct o pomoc
O tom, že je osamělost mezi staršími lidmi velký problém, svědčí i čím dál větší zájem o terapie na lince Sluchátko. „Nejčastěji řeší vztahy v rodině, konflikty se svými dětmi, strach z rodinných příslušníků, opuštěnost a samotu, vyrovnání se s úmrtím nebo zhoršování paměti a myšlení,“ vypočítává ředitelka Sluchátka Kateřina Novotná, s jakými problémy se na linku senioři obracejí.
Přitom osamělost patří mezi ožehavá témata. „Mnoho seniorů se stydí, berou to jako selhání a osobní slabost. Kvůli tomu se o svých pocitech nikomu nesvěřují, což jejich situaci zhoršuje,“ vysvětluje Novotná. Hlavní je si o pomoc říct a nebát se, že budeme obtěžovat.
Kdo seniorům pomáhá?
- Podporu poskytují sociální služby a komunitní centra. Informace lze získat na obecních úřadech. Mnoho aktivit nabízí také Rada seniorů ČR.
- Další programy nabízí psychiatrické nemocnice a centra duševního zdraví.
- Na péči o seniory se specializují neziskové organizace Sue Ryder, Elpida, ŽIVOT 90 a další.
- Psychoterapii nabízí i některé domovy pro seniory a pečovatelské služby.
- Terapeutická linka Sluchátko poskytuje na čísle 212 812 540 zdarma podporu ve formě psychoterapie, a to až na 50 minut v rámci jednoho hovoru. Každý volající má možnost opakovaných sezení. Pokud se nedovoláte, obdržíte SMS zprávu s nabídkou termínu hovoru.
Kdy jste naposledy volali babičce?
Sami můžeme našim blízkých pomoci, aby se necítili osaměle. Základem je být citlivý a umět naslouchat. „Nechtějme řešit jejich život, nechovejme se k nim jako k nesvéprávným, respektujme jejich rozhodnutí,“ popisuje Kateřina Novotná.
Jak seniorům pomoci v jejich osamělosti? Pomozme s hledáním aktivit, kurzů nebo společenských akcí pro seniory. Respektujme jejich potřeby a rozhodnutí. To, že naše návrhy odmítnou dnes, neznamená, že se na námi navrhovanou akci nevydají příště.
Pokud mají zájem, naučme je, jak používat počítač a internet. A buďme v kontaktu. Krátká návštěva, telefonát nebo sms s přáním hezkého dne může starým lidem zlepšit náladu, protože vědí, že na ně někdo myslí. Nainstalujme jim aplikaci, kam jim můžeme posílat fotky.
Co udělat, abychom se sami osamělosti ve stáří vyhnuli
Na to se zaměřili vědci a vědkyně z Masarykovy univerzity v Brně. Už z předběžných výsledků vyplynulo, že je důležité starat se o dobré vztahy. A to od mládí. „Čím dál víc se ukazuje, že stáří není něco, co vám jen tak spadne na hlavu. Je to proces, vršení všech následků předchozího života,” vysvětluje vedoucí výzkumu Lucie Vidovićová.
- Starejme se o své vztahy. Plánujme pravidelná setkání s přáteli a rodinou.
- Zapojme se do místní komunity. Buďme aktivní a, pokud to zdraví dovoluje, setkávejme se s lidmi ve svém okolí.
- Pečujme o sebe, o své psychické zdraví a zdravý životní styl.
- Buďme otevření, mluvme o pocitech osamělosti, pokud se objeví. Vyhledejme pomoc, dopřejme si psychoterapii. Prospěšná je v každém věku.
Pojištění soběstačnosti FLEXI
Každý třetí se stane závislý na pomoci. Od 85 let se riziko nesoběstačnosti ještě zvyšuje. Jak to udělat, abychom veškerou starost nenaložili na bedra blízkých? Kooperativa přichází s Pojištěním soběstačnosti FLEXI.
- Neskončí dřív, než ho nejvíc potřebujete – sjednat jde nejpozději ve věku 70 let, ale trvat může doživotně.
- Máte možnost telefonických konzultací a videohovorů s lékařem hned od prvního dne pojištění a po celou jeho dobu.
- Část pojistného si můžete odečíst z daní nebo třeba vaše děti, když už budete v důchodu.
- Už se o sebe nebudete moci sami postarat? Výplatu začnete dostávat rychle – ještě před přiznáním stupně závislosti ze strany Úřadu práce.
- Měsíční plnění vám při závislosti na pomoci od II. stupně bude pomáhat doživotně. A navíc se po celou dobu budete pomoci spolehnout na poradenství a pomoc průvodce péčí.
- Peníze můžeme využít dle svého uvážení. Například si zajistit pomoc od někoho z rodiny, zaplatit si profesionální pečovatelské služby, platit ubytování v domově se zvláštním režimem apod.
Sdílejte článek: