Pouze 15 % Čechů a Češek si je jistých, že dokáže poskytnout první pomoc. Jenže 46 % už pomoct muselo. Co by nám nikdy nemělo chybět v batohu a jak krizovou situaci zvládnout? Společně s Lukášem Huttou z Asociace Záchranný kruh si ukážeme, jak se zachovat v nejrůznějších situacích, které nás mohou potkat v terénu.
1) Píchnutí včelou a následná alergická reakce
Pokud nám místo bodnutí oteče, zarudne a bolí či svědí, ránu zaledujeme (pokud máme štěstí a bufet po ruce) nebo zchladíme mokrým kapesníkem. Zmírníme tím otok.
Objevit se mohou ale i horší (tzv. celkové) příznaky, a to i tehdy, když jsme 3× předtím žádnou reakci neměli. O co jde? Zrudne nám pokožka po celém těle, objeví se kopřivka, svědění, obtížné sípavé dýchání, ve velmi vzácných případech i bezvědomí. Tehdy je potřeba zavolat záchranku.
„Velkou pozornost věnujte bodnutí do obličeje, krku a hlavy. Závažné je žihadlo v jazyku nebo vnitřku úst,“ upozorňuje Lukáš Hutta z Asociace Záchranný kruh. V takovém případě voláme záchranku vždy, hrozí dušení. Před příjezdem záchranářů místo chladíme. Pokud máme lék proti alergii (například Zyrtec či Zodac), rozžvýkáme ho na sucho.
Jak správně žihadlo vyndat?
Včela nám se žihadlem zanechala i jedový váček, neměli bychom ho proto vyndávat prsty, abychom váček nezmáčkli a nevstříkli jed do rány. Žihadlo uchopíme pinzetou pod jedovým váčkem a rychle a opatrně vytáhneme. Můžeme ho také opatrně vyškrábnout nehtem nebo obrácenou stranou nože.
2) Dítě sní jedovaté bobule
Vyrazíme na borůvky, jenže stačí chvilka nepozornosti a naše malé dítko může cestou posvačit úplně jiné bobule. V takovém případě se okamžitě snažíme vyvolat zvracení například polechtáním v krku nebo teplou vodou se solí. Mezitím zavoláme záchranku. Pro laboratorní rozbory se pokusíme zajistit vzorek jedovaté potravy.
Pozor na rulík zlomocný
Celá rostlina je prudce jedovatá. Její bobule se navíc podobají velkým kanadským borůvkám. Ty u nás sice v lese nerostou, ale děti je znají ze supermarketu. Už 3 až 4 bobule pro ně mohou být smrtelné. U dospělých je to 10 až 12 bobulí.
3) Spadnutí a zlomení kosti
„Pokud se jedná o otevřenou zlomeninu, kdy část kosti trčí z těla ven, nejdříve vydezinfikujeme okolí rány a sterilním překrytím zastavíme krvácení. Kosti do rány nikdy nevracíme,“ popisuje Lukáš Hutta. Ani pokud jde o zlomeninu zavřenou, kost se nesnažíme narovnat. Při zlomenině velké kosti voláme záchranku. Jinak zraněnou osobu šetrně převezeme k lékaři.
Pokud se zraněným musíme hýbat, zajistíme zlomeninu provizorní dlahou. Použijeme k tomu cokoliv neostrého, například větev, případně svážeme nohy k sobě. Zlomenou ruku můžeme zavěsit na šátek. Vytvořenou dlahu připevníme obvazem, šátkem nebo třeba páskem. Jen pozor, abychom končetinu nezaškrtili. Znehybnit bychom měli dva okolní klouby.
Lékárnička na výlet: Co nesmí chybět
- Základní materiál: latexové rukavice, obvaz, obinadlo, trojcípý šátek, zavírací špendlík, náplasti, izotermická folie, víceúčelový nůž s nůžkami.
- Plus přibalíme léky proti bolesti, teplotě, zažívacím potížím a alergii.
- Na delší túru, hlavně tam, kde je lékařská péče méně dostupná, bereme materiálu víc.
- Pozor na levné lékárničky, jejich vybavení bývá nekvalitní. K čemu jsou nám nůžky, které nic neustřihnou, když je zrovna potřebujeme?
- Lékárničku máme vždy po ruce, tedy nahoře v batohu nebo v boční kapse.
4) Krvácení
Rozsekneme si nohu o kámen nebo se nešikovně řízneme nožem? I to se na výletě může stát. Vždy platí, že z rány nevytahujeme nic, co v ní pevně drží. Došlo by ještě k většímu krvácení. Ránu a její okolí očistíme a vydezinfikujeme. Pokud nemáme dezinfekci, použijeme alespoň vodu.
Pozor na ránu, ze které vytryskuje světle červená krev. Tepenné krvácení ohrožuje zraněného přímo na životě. Krvácení se snažíme co nejrychleji zastavit. Pokud je to nutné, tlačíme prsty přímo na krvácející cévu. Dbáme přitom na vlastní bezpečí a použijeme ochranné rukavice.
„Ránu dále zajistíme několika vrstvami sterilního obvazového materiálu a škrtidlem zamezíme přívodu další krve. Pokud jde o poranění končetiny, znehybníme ji. Každý pohyb zvyšuje krvácení. Po zastavení tepenného krvácení ihned přivoláme zdravotnickou pomoc na čísle 155,“ popisuje Lukáš Hutta.
5) Uštknutí jedovatým hadem
Hadi, stejně jako jiná zvířata, se člověka bojí. Pokud o nás ví, včas se odplazí. Problém nastává, když na hada omylem šlápneme nebo ho překvapíme. Pak se začne bránit a kousne. V rámci první pomoci uštknutého uklidníme a zajistíme, aby se nehýbal. Jed se v těle nebude tak rychle šířit. A zavoláme záchranku (155), v horách Horskou službu ČR (1210).
Ránu dále vydezinfikujeme a překryjeme například čistým kapesníkem. Místo uštknutí znehybníme. V případě kousnutí do ruky nebo nohy vytvoříme provizorní dlahu. Nohy lze také svázat k sobě, ruku přivázat k tělu nebo zavěsit na šátek.
„Pamatujte si, že ránu nikdy nevysáváme, nezaškrcujeme, nevypalujeme ani do ní neřežeme,“ upozorňuje Lukáš Hutta. „A nezapomeňte, je důležité vědět, o jakého hada šlo, případně si alespoň pamatovat, jak vypadal.“
Zmije může být i černá
Jediným českým jedovatým hadem je zmije obecná. Poznáme ji snadno podle klikaté čáry na zádech, zbarvení ale může mít i černé. Dobrá zpráva je, že svůj jed si šetří na lov. Takže i když nás uštkne, většinou příliš jedu nevypustí. Zdravého dospělého člověka na životě neohrozí, přestože zdravotní potíže vyvolá. Nebezpečná je ale pro seniory, alergiky, oslabené jedince a děti.
Pokud se nám něco stane v terénu, může nás zachránit aplikace Záchranka. Po jejím stažení je třeba ji aktivovat a ověřit telefonní číslo. Pak je možné jedním stisknutím tlačítka posílat nouzové zprávy a přivolat si pomoc. Aplikaci lze stáhnout i do Apple Watch.
6) Jeden z výletníků zkolabuje
K náhlému kolapsu, tedy omdlení, může dojít z různých důvodů. Třeba když jdeme dlouho ve velkém vedru nebo jsme vyčerpaní. Člověk většinou zavrávorá, začne se náhle studeně potit a zbledne v obličeji. Sami na sobě můžeme přicházející mdloby poznat i tak, že se nám zatmí před očima, dostaneme závrať a udělá se nám špatně.
„Postiženého položíme na záda, zvedneme mu nohy pod úhlem 30 stupňů a podložíme mu je. Zajistíme dostatečný přívod čerstvého vzduchu a uvolníme mu oblečení na hrudníku a kolem krku. Stav člověka se zpravidla rychle zlepší,“ přibližuje Lukáš Hutta. Pokud to nepomůže, ihned voláme záchranku, kde nás dispečer provede případnou resuscitací.
Resuscitace: Co dělat, když člověk nedýchá?
Položíme ho na záda, zakloníme mu hlavu a vytáhneme bradu. Tím uvolníme dýchací cesty. Pokud stále nedýchá nebo dýchá jen velmi málo a nepravidelně, zahájíme masáž srdce. Propleteme prsty, propneme ruce v loktech a stlačujeme hrudník. Frekvence odpovídá zhruba rytmu písničky Rolničky, rolničky. Pokud je zachránců víc, střídáme se po 2 minutách.
7) Podvrtnutí kotníku
Podvrtnutý kotník je častým úrazem na pěších túrách. Stačí jedno špatné došlápnutí. Kotník nateče, udělá se na něm modřina a při chůzi bolí. Kloub v takovém případě stáhneme obinadlem a snažíme se ho šetřit. Pokud se noha nelepší nebo se problémy vracejí, navštívíme ortopedii.
8) Napadení divočákem
Setkání s divočáky je nebezpečné hlavně v období, kdy se bachyně stará o mláďata. Pokud nás prase z dáli slyší, vyhne se nám. Co když ho ale překvapíme a ocitneme se v jeho blízkosti? Pak je dobré se snažit zachovat maximální klid. Jako by tam prase nebylo. Pokud to jde, vylezeme na blízký strom, kde počkáme, až divočák odejde. Přinejhorším můžeme k obraně použít slzný sprej.
9) Rodič se zraní a je s ním jen dítě
S takovou situací je třeba počítat a děti na ni připravit. Od útlého věku je učme základní telefonní čísla, kterými přivolají pomoc, i jak hovor na tísňové lince probíhá. Do mobilu jim nainstalujme aplikaci Záchranka a ukažme jim, jak se používá. Dítě musí hlavně vědět, jak přivolat pomoc. Operátoři na tísňové lince mu pak vysvětlí, co má v konkrétní situaci dělat.
Jak se připravit na výlet
- Před každým výletem zkontrolujeme trasu a počasí. Podle toho zhodnotíme, jak dlouho nám bude výlet trvat a jaké vybavení, oblečení a zásoby budeme potřebovat.
- I na krátký výlet vyrážíme s dostatkem jídla a pití, pláštěnkou, náhradním oblečením, lékárničkou a nabitým mobilem s aplikací Záchranka.
- O své plánované trase a cíli naší cesty vždy řekneme někomu blízkému.
Asociace sdružuje různé záchranářské subjekty a instituce, provozuje vzdělávací areál „Svět záchranářů“, jehož je Kooperativa partnerem, nabízí databázi vzdělávacích videí a materiálů pro pedagogy i záchranáře a organizuje preventivní akce pro veřejnost i odborníky. Lukáš Hutta je jejím výkonným ředitelem.
Sdílejte článek:
