Abychom zlepšili své zdraví, je třeba chodit alespoň hodinu denně, což vychází přibližně na 6000 kroků. A to už se dá zvládnout. Podívejme se, jak nám procházka ve svižnějším tempu pomůže fyzicky i s naším duševním rozpoložením.
Je opravdu potřeba 10 000 kroků?
Jako u většiny „pravd“ je i tento fenomén nejspíš jen dobrou marketingovou kampaní. V roce 1964 se Tokio chystalo na olympijské hry a v té době se vždy mluví o prospěšnosti pohybu. Japonci chtěli naladit lidi na blížící se hry, vymysleli tak krokoměr, který byl nastavený na limit 10 000. Podle dokumentu BBC nešlo o žádný výzkum. Přitom pro lidi může být takto vysoké číslo frustrující, pokud nemají pohyb jako prioritu dne.
1) Bojuje nejen proti vysokému tlaku
Čísla mluví jasně. Intenzivní chodci, kteří ujdou za týden nejméně 17 km, mají přibližně o 30 % větší šanci, že se vyhnou kardiovaskulárním nemocem. Tedy onemocněním srdce a cév, jako je infarkt, mrtvice nebo zánět žil. Ale chůze je přínosná, i když nezvládneme takovou porci kilometrů. A pozor, větší dopad má chůze ve vyšší rychlosti (alespoň 5 km/h) než dlouhý pochod pomalejším tempem.
2) Podporuje imunitu
Většina imunitních buněk je umístěna ve střevech. „Chůze dokáže zlepšit zažívání, například tím, že chrání před zácpou,“ uvádí lékařka Zuzana Hajšmanová z organizace Loono. Pravidelná dávka mírné fyzické aktivity navíc stimuluje produkci a obnovu bílých krvinek, které pomáhají bojovat proti infekcím. Chůze také zlepšuje oběh lymfy, což pomáhá imunitním buňkám a látkám efektivněji proudit tělem. Jak jinak ještě posílit imunitu?
3) Pomáhá nám s očima
Chůze podporuje krevní oběh a tím i průtok krve v oblasti očí. Díky tomu je možné předcházet některým onemocněním zraku. Změnšuje se riziko tzv. makulární degenerace, která bývá hlavním důvodem ztráty zraku zejména u seniorů. Snížením očního tlaku bojuje proti zelenému zákalu. A chůze venku pomáhá proti krátkozrakosti.
Pravidelná kontrola zraku je klíčová pro včasné odhalení očních onemocnění. Přesto podle Svazu zdravotních pojišťoven cca 10 % Čechů nad 40 let na prevenci nechodí a dalších 25 % nedodržuje doporučené intervaly. Proč lidé nechodí na prevenci?
4) Posiluje kosti a svaly
Pravidelná chůze stimuluje kostní buňky k tvorbě nové tkáně. Díky tomu oddaluje řídnutí kostí (osteoporózu). Chůzí posilujeme i svaly kolem klíčových oblastí, jako jsou kyčle, nohy a dolní část zad. Silnější svaly lépe chrání kosti, což je důležité pro prevenci zranění. Navíc nám pomáhá i s rovnováhou, postavení těla a celkovou pohyblivost. Zajímat by to mělo hlavně ženy po 40. roce.
5) Pomáhá s hubnutím
Podle poznatků moderní sportovní medicíny různě intenzivní fyzický výkon vede k odlišným způsobům spalování kalorií. Při vysokointenzivním výkonu, jako je běh na delší vzdálenosti (například 7 km), přednostně využíváme sacharidy a méně tuků. V případě, že dojde k vyčerpání zásob glykogenu, může tělo začít spotřebovávat i svalovou tkáň. Během chůze tělo spaluje především tuky. Chůze je tak považována za jednu z nejefektivnějších a nejšetrnějších metod hubnutí. Jaké jsou další možnosti?
Nordic walking
Díky holím a jednoduché technice chůze zapojíme 90 % svalů. Procvičíme tak nejen nohy, ale i záda, ruce a hlubší svalové skupiny. Jak na správnou techniku chůze? Nejlepší je využít služeb instruktora, videa na internetu nebo si přečtěte náš článek.
6) Přispívá k prevenci cukrovky
Chůze může pomoci snížit riziko vzniku chronických onemocnění, jako je cukrovka 2. typu. Čím víc kroků uděláme, tím spíš se cukrovce vyhneme. Zejména lidé, kteří mají rodiče diabetiky, by měli nejpozději ve 40 letech začít s pravidelnou chůzí.
7) Chrání proti rakovině prsu
Na propuknutí rakoviny má vliv několik faktorů. Genetiku nemůžeme nijak ovlivnit. Zato máme ve svých rukou, jaký bude náš životní styl. Už od roku 1976 probíhá v USA velká studie. Podle ní je u žen, které věnovaly rychlému chození alespoň hodinu denně, výskyt tohoto onemocnění o 15 % nižší než u ostatních. Fyzická aktivita má vliv i na další druhy rakoviny, např. tlustého střeva.
Hodinky, náramky i krokoměry
Chytré technologie nám pomáhají sledovat naše zdravotní cíle i sportovní aktivity. Jak počítají kroky? V zařízení je malý přístroj zvaný akcelerometr, který měří změny rychlosti pohybu. Když se pohybujeme, zařízení zaznamenává otřesy odpovídající krokům. Speciální algoritmy pak tyto otřesy zanalyzují, odliší skutečné kroky od ostatního pohybu a spočítají jejich celkový počet.
8) Snižuje stres a vyplavuje endorfiny
Při chůzi se v lidském těle vyplavují endorfiny, kterým se lidově říká „hormony štěstí“. Zároveň se podle některých studií při chůzi snižuje hladina stresového hormonu kortizolu. „Chůze redukuje stres a eliminuje příznaky úzkosti a deprese. Zároveň zlepšuje spánek,“ vypočítává lékařka Hajšmanová. A okysličení mozku napomáhá s odolností proti hněvu nebo pocitům beznaděje.
Je toho na vás někdy moc? Podívejte se, jak se starat o svoji psychiku
9) Přináší lepší nápady
Výzkum ze Stanfordovy univerzity zjistil, že chůze může zvýšit kreativitu až o 60 %. Tělesná aktivita okysličuje mozek a uvolňuje neurotransmitery, které zlepšují soustředění. A zatímco meditace nám pomáhá se zklidněním mysli, chůze nám může pomoct s přemýšlením, novými nápady a již zmíněnou kreativitou.
10) Oddaluje demenci a Alzheimerovu chorobu
Snížený průtok krve má spojitost s poruchami paměti a poznávacích funkcí, které mohou vést ke vzniku Alzheimerovy choroby. Tým vědců z Texaské univerzity objevil, že pravidelná svižná chůze pomáhá této poruše bránit. „Studie publikovaná v časopise JAMA Internal Medicine zjistila, že lidé, kteří ušli denně alespoň 3,2 km, měli o 25 % nižší riziko vzniku demence,“ dodává lékařka Zuzana Hajšmanová.
Anketa
Jak to máte s chůzí?
Chůze pomáhá ke zdraví těla i mysli. Někdy ale jen procházky nestačí. Záda vám vždy kryje životní pojištění od FLEXI.
Podobný článek
Sdílejte článek:
