Při jízdě po městě jsme účastníky silničního provozu, takže se řídíme dopravními předpisy a značkami stejně jako třeba řidiči aut. Nás cyklisty však na rozdíl od nich nechrání nárazníky ani airbagy, proto bychom měli dění kolem sebe věnovat maximální pozornost. Předvídat chování ostatních, udržovat s nimi oční kontakt a počítat s tím, že mohou udělat chybu.
Náležité vybavení je základ
Do ulic města bychom měli vyrážet jen na kole, které něco vydrží a má všechny povinné i doporučené bezpečnostní prvky. K přepravě věcí se hodí nosič a košík, určitě není dobrý nápad cokoliv převážet v ruce nebo na řídítkách, protože to výrazně ovlivňuje naši schopnost kolo ovládat. Na řídítkách by neměl chybět zvonek, abychom o sobě v případě potřeby mohli dát včas vědět. Helma sice není pro cyklisty starší osmnácti let povinná, ale rozhodně ji na kole doporučujeme. Naši bezpečnost zvýší také ve dne zapnutá světla a blikačky, stejně jako barevné kontrastní oblečení s reflexními prvky. Měli bychom počítat i s tím, že budeme potřebovat kolo někde na chvíli odložit, a mít po ruce cyklistický zámek.
Rozdíl mezi cyklostezkou, cyklopruhem a piktokoridorem
Při jízdě na kole při souběžné jízdě se silniční komunikací máme my cyklisté povinnost použít cyklostezky označené příkazovou značkou. Nemusíme po ní jet, jestliže je cyklostezka sdílená s chodci, většinou se to však vzhledem k vyloučené automobilové dopravě vyplatí. Cyklopruh je na rozdíl od cyklostezky vyhrazený jízdní pruh přímo na silnici a cyklisté ho také jsou povinni používat. Jiná vozidla smějí cyklopruh pouze příčně křížit při odbočování či parkování. Jen si musíme dát pozor, abychom si nespletli cyklopruh s piktokoridorem, který pouze naznačuje doporučený průjezd cyklistů v pruhu, ale z kterého nevyplývají žádná práva ani povinnosti. Poznáme ho podle symbolu cyklisty a dvou šipek, chybí u něj vyznačený podélný pruh.
Po chodníku nejezdíme
Na normálním chodníku nesmí podle pravidel silničního provozu cyklisté jezdit. Kolo tady můžeme stejně jako na přechodu pro chodce pouze vést a nesmíme při tom ohrožovat chodce. Něco jiného je chodník s povolenou jízdou cyklistů, který bývá označen jako stezka pro chodce s dodatkovou tabulkou kola. Tady smíme jezdit maximálně 20 km/h a musíme v případě potřeby zastavit, chodci nám tady však jsou povinni umožnit průjezd. Stejná pravidla platí i pro pěší zónu s povolenou jízdou cyklistů a pro obytnou zónu. Zde se navíc chodci mohou pohybovat plošně všemi směry, zatímco jako cyklisté bychom neměli vjíždět na chodníky.
Základní dělení stezek
Jako vodítko, kudy jet, vám poslouží kulaté modré značky. Na stezku pro pěší smíte, pouze když je to výslovně povoleno dodatkovou tabulkou.
Další tipy
- Při jízdě po cyklopruhu se držte u levého kraje, nejezděte však blízko krajnice, tam často není dobrý povrch.
- Dávejte vždy pozor na odbočující auta, mohou vás mít v mrtvém úhlu a nevidět vás.
- Při jízdě podél zaparkovaných aut pozor, aby někdo při vystupování neotevřel dveře.
- V některých místech jsou na vozovce vedle přechodů pro chodce vyznačené i samostatné přejezdy pro cyklisty. Užití přejezdu je pro cyklisty povinné, nemusí zde z kola sesedat.
- Přes koleje, které jsou velmi kluzké a nebezpečné, přejíždějte vždy co nejvíc kolmo, nebrzděte, nezrychlujte, nezatáčejte.
- Při jízdě po mokré dlažbě jezděte opatrně a pomalu, prudce nebrzděte, zatáčejte pozvolna.
Plánování jízdy
První cesty si v předstihu pečlivě naplánujte. Začněte s kratšími trasami o víkendu, zvyknete si postupně na okolní ruch.
Sdílejte článek:
