Nepodcenit přípravu
Podzimní počasí je nevyzpytatelné a může se rychle změnit. Na výpravu za plným košíkem bychom se proto měli náležitě obléci a vybavit. Nepromokavé turistické boty s dobrou přilnavostí nám usnadní pohyb v nepředvídatelném terénu, oblečení ve více vrstvách zase zajistí tepelný komfort ve chvílích, kdy při honbě za úlovkem zapomeneme na čas. Místo igelitky, ve které se nám houby zapaří, zvolme radši klasický košík nebo alespoň plátěnou tašku. Neobejdeme se také bez nože, spousta houbařů nedá dopustit na klasickou rybičku, ale vyrábějí se i speciální houbařské nože se štětečkem na očištění na konci rukojeti.
Jak se do lesa volá…
K lesu bychom měli mít respekt. To platí nejen pro odhazování odpadků, parkování mimo vyhrazená místa nebo vjíždění autem na lesní cesty, ale i pro náš pohyb lesním terénem. Mezi nejčastější úrazy tady patří podvrtnutí kotníku nebo naraženiny a zlomeniny způsobené pádem. V lese snadno zakopneme o větev či kořen nebo uklouzneme na mokrém podkladu, proto bychom vždy měli dávat pozor, kam šlapeme. Když jdeme ve větší skupině, vyplatí se zvolit si orientační bod, u něhož se v případě potřeby potkáme. Pro případ, že bychom se ztratili, se vyplatí mít v mobilu staženou v offline verzi aplikaci Mapy.cz, v lese totiž nemusí být signál.
Stáhněte si aplikaci Záchranka
Přes ni si zavoláte pomoc i v odlehlých místech nebo v těch bez signálu.
Sbíráme jen to, co známe
Nejjistější je sbírat jen ty houby, které bezpečně poznáme. Pozor však na podobné druhy, jako jsou třeba masák (muchomůrka růžovka) a muchomůrka zelená nebo hřib smrkový a hořčák (hřib žlučník). Můžeme se samozřejmě poradit s jinými houbaři, použít atlas hub nebo některou z mobilních aplikací, jestliže však máme pochybnosti, je nejlepší houbu nechat v lese. Zajímavou možnost, jak se naučit sbírat nové houby, představuje komentovaná vycházka s mykologem. „Takové procházky často organizují lokální muzea či kluby a také Česká mykologická společnost,“ říká mykolog Karel Švec z Mikrobiologického ústavu AV ČR. On sám doporučuje jako průvodce třeba Petra Zehnálka nebo Lucii Zíbarovou.
Na houby jen s „řidičákem“
Věděli jste, že abyste v Itálii a dalších zemích mohli po lesích sbírat houby, musíte mít oprávnění? Jeho získání předchází i test na rozeznávání.
Jak poznat otravu a jak postupovat
Lehčí typ otravy se projevuje nevolností a zvracením, které za pár hodin odezní. Mezi projevy závažné otravy patří také nadměrné slinění a pocení nebo poruchy vidění. Otrava houbami se může projevit buď bezprostředně po požití, nebo až po nějakém čase, a to třeba až druhý den. Jestliže na sobě pozorujeme příznaky otravy, vypijeme vlažnou slanou vodu, což vyvolá zvracení. Odborníci dále doporučují živočišné uhlí a černý čaj. U silnější otravy, nebo když si nejsme jisti rozsahem, bude bezpečnější volat záchranku. Některé houby mohou způsobit poruchy vědomí, takže bychom při podezření na otravu neměli sedat za volant. Otrávené jídlo nikdy nevyhazujeme, necháme ho pro mykologickou laboratoř.
Jak houby zpracovat a skladovat
„I pokročilý houbař si může způsobit otravu. Nikoli špatně určenou houbou, ale tou špatně skladovanou,“ říká mykolog Karel Švec. Pokud nespotřebujete všechny houby najednou, nikdy je předem nemyjeme a nedáváme do plastového sáčku. Nejlepší je houby očistit a rozkrojit. Poté je rozložit na papírový tác v jedné vrstvě a skladovat v chladničce nebo na suchém chladném místě. Houby se dají také nasušit, naložit či zmrazit. Než je dáme do mrazáku, je však dobré je tepelně opracovat.
Kdy jet do nemocnice
- Když si nejsme jistí, jakou houbu jsme snědli.
- Když se objeví příznaky jako zvracení, průjem, zmatenost, halucinace, nebo dokonce křeče.
- Když se náš stav po domácí léčbě nezlepší, nebo se dokonce zhorší.
- U dětí a seniorů je riziko komplikací vyšší, a proto by měli vyhledat lékařskou pomoc co nejdříve.
Sdílejte článek:
