Dnešní děti se budou běžně dožívat sto let

Text: Gabriela Bachárová

Foto: FaceApp a Profimedia

Mohli by lidé být nesmrtelní?

Teoreticky bychom se měli dožívat 120 let. Vysvětluje to jedna z teorií stárnutí – Hayflickův limit –, která určuje počet buněčných dělení na asi 50 cyklů. Po překročení limitu se již buňka nemůže dále dělit a vstoupí do období takzvané senescence, které může vyústit v buněčnou smrt. Tento limit odpovídá přibližně 120 letům života. Nejstarší žena na světě Jeanne Louise Calmentová se ostatně dožila 122 let a 164 dní.

Můžeme se opravdu k této hranici přiblížit?

Lidský věk se neustále prodlužuje a dnešní narozené děti by se již běžně měly dožívat sto let. Dnes je jeden člověk z deseti starší šedesáti let, v roce 2050 to bude jeden z pěti lidí a o sto let později, v roce 2150, jeden člověk ze tří.

Lidský věk se sice prodlužuje, ale jen těžko se asi dopracujeme v budoucnosti ke 120 letům. Co tomu brání?

To, jak rychle stárneme, závisí zhruba z padesáti procent na zděděné genetické výbavě a z další půlky na prostředí, ve kterém žijeme, a na našem životním stylu. Kdo se o sebe více stará po fyzické i psychické stránce, je na tom lépe. Studie prokázaly, že téměř všem zdravotním problémům se částečně dá preventivně předcházet. Závažné nemoci, které se projeví do šedesáti let, jsou více ovlivněny geneticky, po šedesátce si za své problémy víceméně můžeme sami. Podepisují se vlivy zvenčí, tedy znečištěné prostředí, stres, špatný životní styl a podobně.

Jedna z nejstarších lidí na světě, Le Thi Co (117) sedí se svým synem, 65letým Pham Van Lo ve svém domě na předměstí Ho Či Minova Města. Bude za padesát let takhle vypadat setkání omladiny? Foto: Profimedia

Velmi zajímavá teorie říká, že za stárnutí může zkracování takzvaných telomer. O co jde?

Telomery jsou čepičky, které se nacházejí na konci našich chromozomů. Umožňují například správné buněčné dělení, a pokud jsou v pořádku, zamezují vzniku rakovinového bujení či buněčné smrti. V každém organismu probíhá replikace, tedy dělení buněk, během kterých se kopírují informace, jež jsou zakódovány v naší DNA. Jak se buňky dělí, dochází ke zkracování těchto telomer, což v určité míře koresponduje s naším zdravím i s tím, jak náš organismus stárne. 

Telomery neukazují, jak rychle nám ubíhá čas nebo kolik nám ho zbývá, ale upozorňují na rizika onemocnění orgánů. Existuje úměra mezi délkou telomer a rizikem onkologických onemocnění, kardiovaskulárních chorob, diabetu i nástupu demence. Na délku telomer má vliv životní styl, stravovací návyky a samozřejmě také dědičnost. Zásadní je ale stres! S dědičností toho zatím moc nesvedeme, ale ostatní faktory jsou ovlivnitelné.

Co je podle vás tím rozhodujícím faktorem, který určuje, kolika let se dožijeme?

Stárnutí je komplexní proces. Pokud bych se ale měla přiklonit k faktoru, který nejvíce rozhoduje, bude to strava a takzvaná kalorická restrikce. Anti-aging medicína disponuje vyšetřením na potravinové intolerance – ALCAT testem. Na základě tohoto vyšetření zajišťujeme individuální stravovací plán a působíme celkově protizánětlivě na celý organismus. Záměrem je zjistit, které látky jsou vašemu tělu prospěšné, které méně a které byste měli zcela vyškrtnout z jídelníčku. Může se jednat i o skrytou nesnášenlivost. Testujeme více než 450 jednotlivých substancí z jednoho odběru krve. 

Ostrov Okinawa je místo, kde lidé kypí zdraví, a je tu nejvyšší procento 100letých lidí na světě. Ryby, hlízy, skromná strava, těžká práce... Ale na druhou stranu, tohle je jejich pochoutka jménem Rafute. Vepřový bůček dušený v sojové omáčce Soyu a hnědém cukru. Svět není černobílý. Foto: Profimedia 

Teorie kalorické restrikce uvádí, že délku lidského života lze ovlivnit i tím, kolik toho sníme. Kdo jí méně, ten žije déle. Opravdu to funguje?

Už v roce 1934 vědci z Cornell University zjistili, že myši s abnormálně nízkým příjmem kalorií žijí dvakrát tak dlouho než jejich kolegyně, které měly přístup k potravě bez omezení. Vědci z americké MAYO Clinic pak přišli na spojitost mezi snížením přísunu kalorií a prodloužením života u červů, ryb a mušek octomilek, a to až o 40 procent! V laboratorních podmínkách byl podobný posun v délce života zaznamenán také u opic. 

Tím, že omezíme denní přísun kalorií, dochází k biochemickému procesu, jehož součástí je snížení metabolismu, které patrně souvisí s nižší tvorbou volných radikálů. A ty, jak známo, mohou vyvolat například rakovinové bujení. Kromě těchto pochodů dochází také k aktivaci genů dlouhověkosti, které se nazývají sirtuiny.

Aby byla restrikce účinná, nesmí být příliš přísná, protože pak by mohlo dojít k ohrožení funkcí jednotlivých orgánů. Zároveň ale musí být dostatečná, protože jinak k aktivaci genů nedojde. Prozatím se ukazuje optimální restrikce o 25 až 30 procent při zachování přísunu všech životně důležitých látek. 

Jak se vy osobně snažíte udržet se co nejdéle mladá?

Snažím se dělat to, co doporučuji svým klientům. Stravuji se podle svého ALCAT testu a vyhýbám se lepku, na který mám intoleranci. Pravidelně cvičím, doplňuji mikrovyživující látky, dbám na zdravý spánek a mozkovou regeneraci a dělám to, co mě v životě baví, tedy anti-aging medicínu.

Jak zpomalit stárnutí?

Anti-aging desatero podle doktorky Moniky Golkové

1. Vyzkoušejte protizánětlivou dietu

Redukuje riziko skrytého zánětu a tím přispívá k dlouhověkosti. Konzumujte více zeleniny, ovoce a bílkovin s nízkým obsahem tuku. Do svého jídelníčku byste měli zařadit také rybí tuk, olivový olej a především cereálie. Definitivně vyškrtnout je pak potřeba bílou mouku a rafinovaný cukr.

2. Doplňte antioxidanty

Do svého organismu byste pak měli vpravit také dostatek antioxidantů, protože právě tyto látky umí neutralizovat volné radikály v lidském těle. Mezi základní patří vitamíny C a E, extrakt ze zeleného čaje, beta-karoten, koenzym Q10, zinek, selen a rybí olej. 

3. Dodržujte pitný režim

Denně se doporučuje vypít minimálně dva litry čisté, neperlivé vody. 

4. Nestresujte se

Lehko se to řekne, hůře udělá. Snažte se být co nejvíc v klidu, neřešit zbytečnosti, nenechat se položit každodenními starostmi. Stres je nebezpečný a může za celou řadu onemocnění. Myslete na sebe, dělejte si radost tak často, jak to jenom jde, a odpočívejte.

5. Vyjděte ven

Příroda dokáže zklidnit mysl a prokazatelně prospívá plícím i pleti. Využijte čas volna a vypravte se na výlet do hor či lesů. 

6. Spěte

Lidský organismus se regeneruje ve spánku, ten je proto nesmírně důležitý. Podstatná je zejména REM fáze spánku, během které máme sny. Vědci zjistili, že hluboký spánek a snění mají významnou funkci pro náš emoční život a celkovou připravenost organismu zvládat těžké denní úkoly. Spát byste měli sedm až osm hodin denně.

7. Žijte společenským životem

Sociální kontakty, kultura a společné zážitky prodlužují život. Potvrzují to mnohé studie, které byly uskutečněny na stoletých lidech.

8. Nezapomínejte se hýbat

Pokud nemáte čas na pravidelný sport, zařaďte do svého režimu alespoň nějaký pohyb. Tím nejlepším je chůze. Abyste se dobře cítili, udržovali si váhu a kondici, stačí ujít denně pouhé tři kilometry.

9. Myslete pozitivně

Zahoďte pesimismus za hlavu a berte věci s nadhledem. Smějte se, jak to jenom jde, a užívejte si přítomný okamžik. 

10. Milujte se 

Doteky a fyzický kontakt jsou pro náš život stejně důležité jako jídlo nebo voda. Pokud nejste zrovna zamilovaní nebo nemáte stálého partnera, obejměte děti příbuzných, kamarády nebo domácí mazlíčky. 

Stárnutí populace je zajímavé téma i z pohledu pojišťoven. Nejde totiž jen o to, kolika let se budou lidé dožívat, ale také jak kvalitně budou moci v důchodu žít. Pokud budou lidé v důchodovém věku trávit mnohem více let než nyní, tak se tvorba finanční rezervy na stáří stává výrazně důležitější. Úkolem každého jedince by mělo být zajistit si finanční doplněk k důchodu, který může očekávat od státu. Úkolem státu je pak vytvořit ucelený systém poskytovatelů péče, kterou budou stárnoucí občané potřebovat. Komerční pojištění by pak mohlo přicházet s pojistnými produkty, které občanům pomohou péči v těchto zařízeních hradit.