Zákonné pojištění zaměstnavatele

Záznam o úrazu nebo Záznam o úrazu – hlášení změn nám zaměstnavatel zasílá až společně s hlášením pojistné události poté, co má od poškozeného doložené jeho nároky (na bolestné, na náhradu za ztrátu na výdělku, na náklady léčení, apod.). Podle platného vládního nařízení již nemáte povinnost hlásit úraz i změny do 5. dne od úrazu (toto platilo do konce roku 2014).

Ano, u pracovního na dobu určitou má nárok na náhradu do konce této doby. Poté má nárok jen tehdy, jestli se dá předpokládat, že by za normálních okolností byl i nadále někde zaměstnán . U úrazu/nemoci vzniklé během práce na dohodu o provedení práce má poškozený nárok na odškodnění do výše odměny, kterou měl za provedenou práci dostat, resp. má nárok na rozdíl mezi ujednanou odměnou a vyplacenou nemocenskou.

Ne. Zákonné pojištění kryje pouze nároky poškozeného zaměstnance, resp. pozůstalých zakotvené v zákoníku práce. Regresní nárok zdravotní pojišťovny by v tomto případě mohl zaměstnavatel uplatňovat jen ze svého pojištění obecné odpovědnosti, má-li takové pojištění sjednané.

Ano. Zákonné pojištění kryje nároky poškozených zaměstnanců ve stejném rozsahu a za stejných podmínek jako v případě pracovních úrazů a nemocí vzniklých v ČR.

Ne.  Úhradu nákladů na léčení je možné požadovat od zdravotní pojišťovny v tuzemsku. Postup a rozsah těchto náhrad v rámci EU je možné zjistit na webových stránkách Kanceláře zdravotního pojištění. Pracovní cesty mimo EU (pro některé další výhody ale i cesty v EU) je vhodné mít pojištěné komerčním cestovním pojištěním.

Ano. I v případě, že poškozený zaměstnanec mohl pracovat a neměl „neschopenku“, má nárok na bolestné i na úhradu nákladů léčení, pokud nějaké zaplatil v příčinné souvislosti s poškozením zdraví při pracovním úrazu/nemoci z povolání (např. regulační poplatek u lékaře či v lékárně, léky nebo zdravotnický materiál nehrazené z veřejného zdravotního pojištění, apod.).

Ne. Studenti nebo žáci, kteří jsou na praxi v rámci svého odborného studia (povinná praxe organizovaná školou), nemají uzavřenou žádnou pracovní smlouvu, proto se na ně nevztahuje zákonné pojištění.

Podle zákoníku práce musí poškozený zaměstnanec dokázat, že pracovní úraz vznikl v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů.

Zaměstnavatel je povinen nahradit škodu i v případě, že dodržel své povinnosti k zajištění bezpečnosti práce (BOZP), a povinnosti k náhradě se může zprostit zcela jen tehdy, pokud jedinou příčinou úrazu nebo nemoci bylo:

• vlastní zavinění zaměstnance tím, že se neřídil pravidly bezpečnosti práce, ačkoli s nimi byl řádně seznámen
• opilost nebo stav pod vlivem jiných návykových látek zneužitých/nadužitých zaměstnancem.

Dále se zaměstnavatel může zprostit své povinnosti k náhradě zčásti, pokud prokáže, že:

• některá z výše popsaných dvou příčin nebyla jedinou příčinou škody/újmy nebo
• zaměstnanec jednal v rozporu s „normálním chováním“, tedy si musel být vědom, že si může způsobit újmu (tj. sice neporušil předpisy, ale jednal tak lehkomyslně až hazardně, že nešlo o běžnou neopatrnost).

V těchto případech může zaměstnavatel určit část škody, kterou zaměstnanec ponese sám, podle míry jeho zavinění (maximálně však dvě třetiny – viz § 270 odst. 3 zákoníku práce). Z pozice zákonné pojišťovny jsme zaměstnavateli nápomocni při určení míry krácení, posuzujeme záznam o úrazu, zprávy OIP, policie, apod., můžeme prověřit příčiny vzniku pracovního úrazu/nemoci i formou místního šetření a máme také právo nehradit škodu, kterou se zaměstnavatel zavázal zaměstnanci hradit nad rámec své povinnosti.

ALE: zaměstnavatel se nemůže zprostit povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela ani zčásti v případě, kdy zaměstnanec utrpěl pracovní úraz při odvracení škody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí přímo hrozící životu nebo zdraví, pokud zaměstnanec tento stav úmyslně nevyvolal (viz § 271 zákoníku práce).

Renta je pravidelné měsíčně se opakující plnění – odškodnění z titulu pracovního úrazu či zjištěné nemoci z povolání, které nahrazuje poškozenému zaměstnanci vzniklou ztrátu na výdělku.

Kdy na rentu vzniká nárok?

Nárok může vzniknout v případě, že zaměstnanci v důsledku pracovního úrazu nebo zjištěné nemoci z povolání poklesl výdělek. Zpravidla se tak stává převedením na jinou, méně placenou práci, přiznáním invalidního důchodu, ukončením pracovního poměru, zkrácením délky pracovní doby.

Jak se renta počítá?

Renta se vypočítá jako rozdíl mezi průměrným měsíčním hrubým výdělkem zjištěným ke dni vzniku škody a nově dosahovaným výdělkem, k němuž se připočítává případný invalidní důchod přiznaný ze stejného důvodu jako renta (tuto skutečnost potvrzuje příslušná městská nebo okresní správa sociálního zabezpečení).

Jak stanovit průměrný měsíční hrubý výdělek ke dni vzniku škody?

Průměrný hrubý měsíční výdělek se zjišťuje podle ustanovení § 351–362 zákoníku práce. Průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období (§ 353 zákoníku práce – dále jen ZP). Za odpracovanou dobu se považuje doba, za kterou zaměstnanci přísluší mzda nebo plat (§ 353 odst. 2 ZP). Rozhodným obdobím pro stanovení průměrného výdělku je předchozí kalendářní čtvrtletí nebo předchozí kalendářní rok, je-li toto rozhodné období pro zaměstnance výhodnější (§ 354 ZP).

Průměrný výdělek se zjistí jako průměrný hodinový výdělek (§ 356 odst. 1 ZP). Protože pro náhradu musí být použit průměrný měsíční výdělek, přepočítá se průměrný hodinový výdělek na 1 měsíc tak, že se průměrný hodinový výdělek zaměstnance vynásobí týdenní pracovní dobou zaměstnance a koeficientem 4,348, který vyjadřuje průměrný počet týdnů připadajících na jeden měsíc v průměrném roce (§ 356 odst. 2 zákoníku práce).

Neodpracoval-li zaměstnanec před vznikem nároku na výplatu náhrady v rozhodném období alespoň 21 dnů, při odškodňování ztráty se vychází z pravděpodobného výdělku, stanoveného podle ustanovení § 355 odst. 2 zákoníku práce. Pravděpodobný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu, kterých zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy nebo platu, kterých by zřejmě dosáhl. Přitom se přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance nebo ke mzdě nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty (§ 355 odst. 2 zákoníku práce).

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že průměrný hrubý měsíční výdělek pro výpočet renty se nestanovuje ke dni uznání nemoci nebo ke dni pracovního úrazu, ale až ke dni vzniku škody, to znamená k okamžiku poklesu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti.

Průměrný měsíční hrubý výdělek stanovený pro rentu podléhá valorizaci podle nařízení vlády.

Co to je STOP výdělek a proč se stanovuje?

Když poškozený zaměstnanec pobíral náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, a poté přestal vykonávat zaměstnání, které pro něj  bylo vhodné z hlediska jeho schopností, kvalifikace a zdravotního stavu, a to z důvodů jiných než je zhoršení zdravotního stavu vyvolané pracovním úrazem/nemocí a stal se uchazečem o zaměstnání, nemůže mu být uhrazena újma spočívající v tom, že pro nedostatek vhodných pracovních příležitostí nemůže mít po zjištění nemoci z povolání nebo po pracovním úrazu příjem v takové výši, jakou měl za trvání pracovního poměru. Této konstrukci se říká „stop výdělek“ – je to výdělek zjištěný k prvnímu dni po skončení pracovního poměru a ten je pak v rentě zohledňován po celou dobu nepřetržité evidence na ÚP. Smyslem této fikce v ustanovení § 271b odst. 3 zákoníku práce je zabránit, aby poškozený zaměstnanec nezneužíval svého postavení a nepožadoval od zaměstnavatele formou náhrady za ztrátu na výdělku i tu část ztráty na výdělku, která mu vznikla v důsledku toho, že nemá momentálně práci stejně hodnocenou jako v původním zaměstnání, ve kterém neukončil pracovní poměr v příčinné souvislosti se zhoršením svého zdravotního stavu po pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.

Pokud je stop výdělek nižší než platná minimální mzda, používá se při výpočtu náhrady tato minimální mzda. Stop výdělek podléhá valorizaci podle nařízení vlády.

Proč se v rentě pro uchazeče o zaměstnání evidované u ÚP odečítá minimální mzda?

Renta je rozdíl mezi původním dosahovaným výdělkem před vznikem škody a výdělkem nově dosahovaným. Když je poškozený veden v evidenci uchazečů o zaměstnání a nemá žádný dosahovaný výdělek, podle zákoníku práce se považuje za výdělek minimální mzda (ustanovení § 111 ZP) platná v den prvního zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání.

Jak předkládat doklady o pracovních aktivitách a výdělku?

Potvrzení o pracovních aktivitách a dosahovaném výdělku zasílá poškozený zaměstnanec přímo pojišťovně těmito způsoby (zde dát proklik na způsoby uvedené na stránce v části Jak nahlásit škodu)

Každý doklad musí být vždy označen příslušným číslem pojistné události, pod kterým je případ u pojišťovny registrován. Toto číslo sdělí poškozenému zaměstnavatel, který nám událost nahlásil, tedy ten, u kterého došlo k úrazu nebo nemoci.

Kdy má poškozený zaměstnanec dokládat výši výdělku, aby dostával rentu?

Zaměstnanec může dokládat výši svého výdělku pravidelně měsíčně nebo v jiné frekvenci podle toho, jak často si přeje dostávat rentu. Rentu za zaměstnavatele vyplácíme zpravidla měsíčně, ale lze dohodnout i jiný způsob.

Pozor také na promlčecí lhůtu, která je 3 roky. Poškozený tedy může nárok uplatnit i dodatečně a renta mu bude u oprávněného nároku vyplacena zpětně, vždy však maximálně za 3 roky „dozadu“ (a samozřejmě za dobu, za kterou ji ještě nepobíral).

Co když je poškozený zaměstnanec v průběhu pobírání renty v dočasné pracovní neschopnosti nebo má „ošetřovačku“?

V takovém případě se za výdělek bere součin denních neredukovaných vyměřovacích základů a počtu kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo ošetřovného.

Kolik si při pobírání renty může poškozený zaměstnanec vydělat?

Pro výši výdělku nejsou stanoveny žádné limity. Pokud poškozený nastoupí do nového zaměstnání, renta mu bude i nadále dorovnávat rozdíl mezi jeho „novou“ skutečnou mzdou a jeho výdělkem v době před poškozením.

Jak výpočet renty ovlivňuje výdělek ze zkráceného úvazku?

Pokud poškozenému lékař potvrdí, že zkrácený úvazek je nutný z důvodu poškození zdraví po pracovním úrazu nebo nemoci z povolání (tedy je poškozenému buď přiznán invalidní důchod nebo status osoby zdravotně znevýhodněné), renta dorovnává výši výdělku ze zkráceného úvazku do výše původně dosahovaného výdělku (bez ohledu na to, zda tento původní výdělek byl z plného nebo zkráceného úvazku).

Za jak dlouho po odevzdání dokladů přijde poškozenému renta?

Rentu, ale i jiné náhrady ze zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele, jsme jako pojišťovna povinni vyplatit nejpozději do 15 kalendářních dnů po skončení šetření události.

Co má poškozený doložit, pokud v průběhu pobírání renty ukončil pracovní poměr nebo nastoupil do nového zaměstnání?

Při ukončení pracovního poměru doložte potvrzenou výpověď, dohodu nebo jiné ukončení poměru s původním zaměstnavatelem nejlépe i se zápočtovými listem. Pokud k ukončení poměru došlo z jiných důvodů než zdravotních souvisejících s odškodňovaným pracovním úrazem či zjištěnou nemocí z povolání, doložte potvrzení zaměstnavatele o výši průměrného hrubého měsíčního výdělku ke dni následujícímu po ukončení pracovního poměru.

Při nástupu do nového zaměstnání doložte pracovní smlouvu s novým zaměstnavatelem (případně i mzdový výměr, pokud není mzda uvedena v pracovní smlouvě) a potvrzení zaměstnavatele o dosahovaných výdělcích.

Může se stát, že poškozenému přestaneme vyplácet rentu?

Ano, a to z těchto důvodů:

• dosažení věku 65 let nebo přiznání starobního důchodu, podle toho, co nastalo dříve (poslední renta se vyplatí za kalendářní měsíc nebo jeho část kdy k tomu došlo)
• změna poměrů poškozeného rozhodujících pro určení výše náhrady škody (renty), pro kterou zaměstnavatel požadoval úpravu – nejčastěji to bývají tyto změny:
  • změna zdravotního stavu – zhoršení z tzv. obecných příčin (tedy nesouvisející s pracovním úrazem/nemocí)
  • přiznání invalidního důchodu 3. stupně pro obecnou chorobu (tedy chorobu nesouvisející s odškodňovaným pracovním úrazem/nemocí z povolání)
  • nástup do vazby a k výkonu trestu odnětí svobody
  • ekonomické důvody – dosahované výdělky (s případným připočtením invalidního důchodu) jsou vyšší než průměrný měsíční hrubý výdělek stanovený ke dni vzniku škody, do kterého se renta doplácela, po dobu minimálně dvanácti měsíců, tedy vlastně vychází renta „nulová“.

Jaký vliv má na výplatu renty předčasný starobní důchod a předdůchod?

Datem přiznání předčasného starobního důchodu zaniká nárok na rentu, a to i v případě jeho přiznání bez výplaty (viz ZP § 271b, odst. 6).

U předdůchodu (tedy předčasného odchodu do penze a čerpání vlastních financí z penzijního připojištění) záleží na tom, zda poškozený pracuje, případně je evidován na ÚP ČR. Pokud ano a má pokles výdělku způsobený pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, má nárok na rentu. Pokud ne, nemá nárok ani na rentu.

Jaký vliv bude mít na výši renty, když poškozený pracuje na dohodu o pracovní činnosti (DPČ) nebo dohodu o provedení práce (DPP) a jaký vliv má pracovní smlouva na zkrácený úvazek, který nebude ze zdravotních důvodů?

V případě práce na dohodu o provedení práce se dosažená měsíční odměna z této dohody porovnává s platnou minimální mzdou. Od výdělku před vznikem škody se pak jako dosahovaný výdělek odečítá to, co je vyšší. V měsíci, kdy není z dohody vyplacena žádná odměna, se od výdělku před vznikem škody odečítá jako dosahovaný výdělek platná minimální mzda.

V případě práce na dohodu o pracovní činnosti dosažený výdělek přepočítáme na výdělek, který by odpovídal plnému úvazku. V případě, že je poškozený poživatelem invalidního důchodu, dosažený výdělek pouze porovnáváme s plnou výší minimální mzdy.

V případě uzavření pracovní smlouvy na zkrácený úvazek, který není nutný pro následky po pracovním úrazu či nemoci z povolání, tento nově dosahovaný výdělek nejdřív přepočítáme na výdělek dosahovaný při plném úvazku a ten případně rentou dorovnáváme do výše původního výdělku.

Pokud dojde k pracovnímu úrazu nebo vzniku nemoci z povolání během práce v HO, postupuje se takto:

• Zaměstnavatel určí, zda se jedná o pracovní úraz a zda nenavrhuje, aby byl zproštěn odpovědnosti za něj, a nahlásí nám tuto událost.
• Vyžádáme si potvrzení zaměstnavatele, že byl zaměstnanec proškolen o BOZP v režimu HO, a pokud došlo k fyzické kontrole místa úrazu zaměstnavatelem, pak i zápis z ní.
• Posoudíme přímou souvislost úrazu s plněním pracovních úkolů, tedy zda k úrazu došlo během obvyklých úkonů potřebných k práci, před a po ní. Důkazy, že k úrazu došlo a že jde o pracovní úraz budeme požadovat po zaměstnanci, stejně jako důkazy, že mu tím vznikla škoda.
• Pokud se potvrdí, že úraz je pracovním úrazem a nemoc je nemocí z povolání, má poškozený zaměstnanec nárok na stejné náhrady, jako u „normálního“ pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.